Vařilo se mi dnes pěkně, rychle... jen mě zdržuje čtení receptů. Už se těším až to budu mít v ruce. A bylo dnes i docela jiné poprvé: v 17 hodin večer jsem seděla v kanceláři a uvědomila si, že je čas, jít si uvařit večeři, ale bylo ještě potřeba udělat dvě daňová přiznání. A snad poprvé v životě jsem si řekla: "Půjdu si uvařit a pak se vrátím." Většinou jsem totiž soustředěná na práci a chci ji dokončit i za cenu, že nejím třeba 12 hodin a dokážete si představit, jak to vypadá, když pak přijdu domů... Tak dnes bylo moje poprvé, kdy jsem dala sebe před své povinnosti a mám z toho velikou radost!
Vzpomínám si ještě na jedno poprvé. Bolavý rozchod a rozpad mladičkého manželství. Odešel za jinou, krásnou a samozřejmě štíhlou. Moje váha se už blížila k 80 kg, byla jsem rozvedená, bezdětná... Mé kamarádky zakládaly rodiny, rodily děti... já objevila sílu kávy a alkoholu. Zjistila jsem, že místo snídaně si mohu dát kávu, místo svačiny také, na oběd něco zobnu - třeba salát s masem a na večeři sedmička vína. Hlad už byl součástí mého života, byl pevně usazený a trvalý. S hladem jsem vstávala, s hladem usínala, vlastně je to můj nejvěrnější celoživotní partner. Pak tedy ještě jeden objev: dělená strava a první moje "kuchařka" tehdy populární Lenky Kořínkové. Ještě i dnes ji mám, ale už neotvírám... Nechci se ani vracet k náhražkám za jídlo ve forma alkoholu nebo kávy. Konečně už vím, že mé tělo si zaslouží víc!